FilipKoryta

Chybí mi hudba. Respektive skládání hudby (akord za akordem), psaní písňových textů (lov slova za slovem), pobyt s kapelou na pódiu, pobyt s kapelou v backstage, pobyt s kapelou na benzínce... samozřejmě by se dalo namítnout, že se slam poetry, který se věnuju, je to podobný, a ten, kdo by to namítl, by měl v mnohém pravdu. Ovšem v čem se kapela a slam poetry rozcházejí, je fakt, že slam poetry zůstává více či méně solitérní záležitostí, zatímco kapela je záležitost kolektivní.

Slam poetry. Pokud bychom termín doslovně přeložili, vyšla by nám „poezie, která praští“. Ale zajímá dnes někoho poezie? Šimon Felenda – jihočeský slamer, kterému se v loňském roce podařilo probojovat až na Mistrovství ČR ve slam poetry – se vás pokusí přesvědčit, že tento soutěžní formát poezie má rozhodně co nabídnout.

Rozklikl jsem hromadný email, který mi poslala jistá firma. Slibovali, že se i v dalších 365 dnech budou snažit, abych se měl dobře. Co já, my všichni. Jenže co ten den s pořadovým číslem 366? Na ten zapomněli? Nebo se nechtějí podívat do očí pravdě? Mají strach, že budou muset držet suchý únor o den déle? Budiž, nikomu strach nezazlívám. Ale já ho nemám! A tak pracuju i 29. února. Přesvědčte se v přiloženém seznamu událostí, kde se dozvíte, kde se můžeme potkat.